Kolakovič v SNP

"Do Bystrice, už povstalecké, dorazil Kolakovič v polovině září 1944. Rychle se zorientoval v situaci, pochopil, že povstání nezorganizovali komunisté, jak tvrdila bratislavská propaganda, ale že je záležitostí širší koalice, a to československy orientované části armády a občanského bloku a komunistů. Přístřeší poskytl Kolakovičovi a jeho „sekretáři“ Vladimíru Juklovi ve své rezidenci biskup Škrábik, jenž byl, podobně jako prešovský řeckokatolický biskup, dnes už blahoslavený Pavol Gojdič, příznivcem, ne-li členem Rodiny.
Co si Kolakovič od povstání sliboval? Podle mě — dost o tom vím, neboť jsem ho do povstání s Juklem doprovázel a první bystrickou noc spali oba u nás — šel do něho jako přesvědčený antinacista a antifašista. Kromě toho viděl v povstání možnost očisty slovenského katolicismu od viny Slovenského státu za spolupráci s Hitlerovým Německem a zejména od jeho podílu na „konečném řešení židovské otázky“. Objížděl proto kněze a radil jim, nechtějí-li se zapojit přímo do povstání, aby se alespoň nestavěli proti němu. Moc neuspěl, protože většina slovenského kléru byla se Slovenským státem spjata citově. Nacismus sice odmítala a spojenectví s Hitlerem považovala za nutné zlo, které však ochání Slovensko před ještě větším zlem — komunismem.
Kolakoviče však přivedly do povstání i dva osobní důvody: V Bratislavě dostal echo, že po něm jde gestapo, které se od povstání začalo na Slovensku otevřeně projevovat. Za druhé doufal, že se mu podaří dostat se přes Bystrici na území SSSR a uskutečnit tak svou vysněnou „ruskou misi“, o níž se hned zmíním. Nebýt československé armádní kontrarozvědky, která ho podezírala, že je sovětským agentem, by se mu to i podařilo. Těsně před nastoupením do kurýrního partyzánského letadla, jímž měl odletět do Kyjeva, byl vojenskou policií odveden k výslechu."

Legendární profesor Kolakovič

"Podľa mňa prispel Kolakovič slovenskej i českej cirkvi najmä tým, že ich zoznámil s novými, na Západe už rozšírenými, ale u nás takmer neznámymi prúdmi katolíckeho myslenia, ktoré dozreli na 2. vatikánskom koncile. Týkali sa už spomenutého chápania Cirkvi ako Kristovho mystického tela, ako Božieho ľudu. Z toho vyplynulo všetko ostatné – obnova liturgie, väčšia účasť laikov na živote Cirkvi, kolegialita rôznych hierarchických stupňov, ekumenizmus."

Takže ďalší "osvietený" ,ktorú rozširoval bludy a herézy, ktoré do RKC prišli po 2VK.

Modernizmus, relativizmus, synkretizmus, ekumenizmus, Cirkev zameraná na človeka a nie na Boha, N.O.M., kde je kňaz obrátený chrbtom k oltáru, protestantizácia omše, kydanie na tridentskú omšu jej obmedzenie a zákaz, kde vśetky tieto bludy vedú vidíme v súčasnom úpadku RKC a odpadu miliónov kresťanov od viery a strate kňazských a rehoĺných povolaní.
Toto sposobili tieto nové prúdy bludárstva a nie katolíckeho myslenia. To je tvrdý fakt a realita.

Ale v jednom bol šikovný. Vždy dokázal zdrhnúť, keď ho mali zatknúť. Tým mi pripomína slobodomurára Beneša, ktorý rovnako utiekol, pri riziku, ale bez váhania ako hrdina dal obesiť Tisa, ktorý mal odvahu nastaviť krk a brániť Slovensko a slovenský národ v najťažších časoch a aj pred Hitlerom.

No, niekto je skutoćný hrdina s odvahou a iný potrebuje reklamu a média, aby tých slaboduchejšíćh presvedčil.

Je jasné, že P. Pakoš tu bude robiť reklamu svojej krvnej skupine.